LISABON

Naše návštěva centra Lisabonu proběhla v expresním módu, narozdíl od návštěvy Porta se ale dá mluvit i o tom, že jsme z města něco viděli. Tím myslím to, že si můžeme odškrtnout ze seznamu několik místních pamětihodností, kolem kterých se shlukují denně davy turistů. Nemělo smysl se snažit stihnout všechno, Lisabon totiž podle mě osobně patří mezi města, co je potřeba si pořádně zažít. Během několika zastávek jsme každopádně měli možnost alespoň přičichnout. Nejprve ale trochu těch tvrdých dat z turistických průvodců.

Lisabon patří mezi nějvětší evropské metropole, přestože oficiálně tu žije pouhý půl milion obyvatel. Celá městská aglomerace čítá skoro tři miliony lidí, kteří se mohou těšit z nadprůměrných příjmů (v rámci EU) a nejteplejších zim na kontinentu. Historie města sahá do období neolitu a najdete tu stejně jako všude na pyrenejském poloostrově památky románské, gotické i barokní, nesmazatelné stopy tu po sobě zanechali Féničané a Maurové. Centrem Portugalské říše, tak jak ji známe z dob námořních objevů, se stal Lisabon v 13. století, kdy zde byla mimojiné založena první univerzita. Zlatou érou bylo 16. století, kdy byla postavena například slavná Torre de Belém, jedna ze zdejších položek na seznamu památek Světového dědictví UNESCO.

Torre Belém hrála významnou roli v období portugalských námořních objevů - měla svou ceremoniální a obrannou funkci při vstupu do města po řece Tagus z Atlantiku.
Torre Belém hrála významnou roli v období portugalských námořních objevů – měla svou ceremoniální a obrannou funkci při vstupu do města po řece Tagus z Atlantiku.

Na své si tu přijdou i milovníci moderního umění, architektury, jídla, hudby, tance. Město lze prozkoumat pohodlně pěšky, nebo lze využít sítě tramvají, lanovek a výtahů (což vřele doporučuji). Zdejší stěny – od obytných domů po stanice metra – jsou pokryté typickými azulejos a tvář města ovlivňuje i všudypřítomný streetart. Mix toho všeho nabízí přístavní čtvrť Alcantra, kde si místy můžete připadat jako v Londýně nebo Berlíně. My jsme se tu zastavili v LX Factory, kde pospolu ve starých továrních budovách koexistují hipsterské kavárny, designové obchody a studia nezávislých umělců.

IMG_3550

Důležitou tepnou města je řeka Tejo, nejdelší vodní tok Pyrenejského poloostrova. Pro Lisabon představuje strategickou dopravní tepnu – vede přes ni nejdelší evropský most pojmenovaný po objeviteli námořní cesty mezi Evropou a Asií – Vasco de Gama – a také zdejší “Golden Gate”. Na ten jsme se vydali podívat z vyhlídky na jižním břehu, které vévodí 28m vysoká socha Ježíše Krista. Celou věčnost by se odtud dal sledovat ruch na mostě i na řece samotné.

IMG_3542

Na skok jsme navštívili také Parque de Nacoes, osobitou čtvrť na severovýchodním okraji města, která vznikla přestavbou dřívějších průmyslových areálů. Kontinuální transformací procházelo toto místo od devadesátých let, kdy se tu odehrála světová výstava Expo 98. Mezi nejvýraznější stavby z této doby patří Oceanárium – jedno z největších světových akvárií. Za jeho zdmi žije na osm tisíc různých rostlinných a živočišných druhů a zastoupeny jsou tu všechny oceánské biotopy.

IMG_3422
Oproti tomu nejvyhlášenější lisabonský hřbitov s absurdním názvem Potěšení je domovem pro tisíce mrtvých duší uvězněných v jejich miniaturních domcích s prosklenými vstupními dveřmi. Člověk si tu chvílemi připadá jak někde na předměstí. Oáza klidu za vysokou zdí lemovaná alejemi cypřišů je místem odpočinku mnoha portugalských osobností, separé oddělení tu má místní hasičský sbor, významné lisabonské rodiny tu mají vlastní mauzolea. Zvláštní atmosféru zelené oázy uprostřed ruchu velkoměsta tu dotváří periodicky se opakující hluk z motorů přistávajících letadel.

Hroby s prosklenými dveřmi, za kterými jsou rakve
Hroby s prosklenými dveřmi, za kterými jsou rakve

Martja Written by:

Be First to Comment

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *