Wildhouse blues

Po téměř třech týdnech na cestě se zabydlíme s Iggym na zahradě u kamarádů v Asturias. Dvoudenní prázdniny využijeme k velkýmu praní, horký sprše, bezkonkurenčně nejrychlejší a nejlevnější opravě surfu u týpka, co si říká Master Shaper a nákupu suvenýrů v místním Dinoparku. Mega vítr a silnej swell nás zařadí mezi ty, co víc čumí, než jezdí. Na Playa Vega dáváme první surfer’s shooting.

Jirka ej kej ej Brataňský princ:

Dostáváme se do spirály hledání ideálních vln a projíždíme křížem krážem dalším krajem severního Španělska, svérázným Asturias. Krajina je posetá alejemi jabloní – pochází odtud Sidra, kterou si můžete dát v každým pajzlíku i nóbl restauraci. Před odjezdem dáváme expresní prohlídku mekky tohohle nápoje jménem Vilaviciosa, kde zrovna začíná tématický festival. Na každým rohu tu taky potkáte chillbudku – bejvalý sýpky na podivných nohách/podstavcích, další typickej prvek zdejšího “landscape artu”. A když už ji někdo nemá v životní velikosti na zahradě, pořídí si aspoň miniaturu..

Chillbudka asturijská
Chillbudka asturijská

Pláže jsou neuvěřitelně prázdný. Celá opuštěná střediska. Třeba Ribadesella – i na městský promenádě s vilama za miliony eur si člověk může dělat co chce. Nikde ani noha. To je velká výhoda podzimních výletů po tomhle pobřeží. V podstatě to platí i pro surfing, víc místa pro všechny – ne všem se chce do studený vody, že jo.. Zas na druhou stranu, někteří vyhledávají právě velký vlny, co trouhle dobou přichází z Atlantiku na evropský pobřeží.

IMG_8567

Na Wildhousu dostáváme zase spoustu užitečných rad, na oplátku rozdáváme samolepky. Jsem zvědavá, kde všude se ocitnou. Náš seznam míst se rozšiřuje geometrickou řadou. Nabíráme další věci, který vezeme někomu do Galicie – tentokrát třeba ráhno. Loučíme se vydařenou surfovačkou na Playa de Rodiles, krásý to místo obklopený lesem – nechybí tu útesy, řeka. Aby nebyla nuda, mám další zářez na prkně, zase budeme muset hledat někoho na opravu – jak dlouho nám to asi tak bude trvat.? Nesmí chybět ještě Menu del día s Princem z Bretaně – pro nás obžerství, pro Mílu očistec – moribundus už diktuje bagetovou dietu.

IMG_0339

Odjíždíme směr Galicie a na poslední chvíli se alespoň z vyhlídky Fitu kocháme výhledem na Picos de Europa. Trek nám nevyšel, ale určitě ještě bude na cestě nějaká možnost. Ještě se zastavíme v Gijonu, okouknout místní skate park umístěný na hradbách. Na víc než lehkou projížďku městem na skejtech už nezbývají síly ani čas. Stmívá se moc brzy. Nakupujeme a s mlíkem za stěračem vyrážíme na noční jízdu bůhvíkam. Podaří se nám někdy dorazit na camping site před setměním? Nebo budeme muset dál sosat data na satelitní mapy? A zvyknout si na ty ranní nájezdy městských lidí, jako na Playa de los Silencios? 🙂

Martja Written by:

Be First to Comment

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *